Turecko – střípky z práce i další zážitky

Keramičky nás opět pozdravily z Turecka – mě moc potěšily a můžu říct, že tentokrát i trošku dojaly. Jana Šuráňová

Uplynul druhý týden naší pracovní stáže v Turecku oblasti Cappadokia.  Stihly jsme se naučit mnoho způsobů vytáčení keramiky a malovat na talíře různé motivy, které samy navrhujeme. Naše pracovní dny jsou pestré, ve čtvrtek nás dokonce v dílně navštívila místní média. Zažily jsme s nimi spoustu zábavy, podávaly rozhovory, fotily se a taky vyzkoušely jejich místní „kalhoty“, které pro nás byly velice vtipné.  Média na naší dílně v Avanosu nebyla jedinou návštěvou, byly jsme poctěny i návštěvou našich spolužáků z oboru gastro, vyzkoušeli si točení na kruhu, a musíme přiznat, že byli moc šikovní a my jsme byly rády, že se jim naše práce líbí.
Tento týden jsme zároveň všichni společně ukončili naši poslední lekci turečtiny, byly pro nás velkým přínosem, a tak nám je i líto, že další hodiny nebudou. Zakončení proběhlo formou společného setkání s učitelkami Leylou, Burcu a studenty z Litvy, kdy jsme si společně zatančili břišní tance, macarenu, ptačí tanec apod. Proběhly další kulturní výlety, např. navštěva mešity, nákupního centra a hraní bowlingu.
V  úterý jsme měli společný večer, kde jsme poznali místní hudební nástroje, hudbu, zpěv a tanec. Seznámili jsme se s dalšími studenty z Maďarska, byl to takový kulturní mezinárodní večer zemí Turecko, Maďarsko, Litva a Česká republika.
Všichni museli ostatním předvést a naučit je jejich národní tanec, byl to skvělý večer, zažili jsme spoustu legrace.
Večer byl u konce a my jsme se loučili, ale byli jsme ještě plní energie a dobré nálady, že jsme začali hecovat naši nejlepší mistrovou a paní učitelku Magdičku, abychom naučili ostatní aktivní hru, kterou nás naučila ona první týden naší stáže a která se stala pro nás velmi oblíbenou. Moc nás těší, že se všichni s chutí zapojili, tj. celkem 30 studentů a jejich učitelé. Hra je zaujala stejně jako nás a teď se smějeme, když na chodbách potkáváme studenty z jiných zemí, jak nás vítají gestem a pokřikem ze hry.
Ve čtvrtek jsme byli na návštěvě v tureckých rodinách, kde nás mile přivítali a my jsme se s úžasem rozhlíželi kolem sebe. Jsou to přátelští, pohostinní lidé. Seděli jsme v typickém tureckém obývacím pokoji sladěném do vínové barvy s rustikálním vybavením, chodidla se dotýkala nádherného tureckého koberce a povídali jsme si, kolik kdo má sourozenců, který ročník na škole studuje a v jakém oboru, ale také řešili jejich turecký med.  Bylo velmi náročné popsat, o co se jedná, tento med se vyrábí v jiné oblasti, než se my nacházíme, a také jsme poznali, že není jejich turecký med totéž jako turecký med, který známe z domova.
Je před námi poslední týden, ještě nás toho spousta čeká a uvědomujeme si, že co nevidět budeme doma. Mnozí kamarádi, nejen na pracovištích, nám budou chybět. Vzájemně jsme navázali přátelství, předali si různé zručnosti, vědomosti, ale i přezdívky, které nám snad některým nezůstanou.

Hanka, Marcelka, Ivča, Bára, Ráďa, Janča a spol.

Příspěvek byl publikován 7.11. 2014