Sportovní kurz aneb v nohách máme 1000 mil

V nejhezčím týdnu a taky nejteplejším, co náš tělocvikář Petr Hrabal pamatuje, jsme se se svými batůžky vydali na „sporťák“. Jak Peťa sliboval, objednal nám V.I.P. počasí. Řeknu vám, za ty peníze byly naše nory na spaní luxus, bez ironie.

S překysličenými mozky a s očima plnýma zeleně jsme se první den vydali na okružní prohlídku po okolí. Doplazili jsme se do nejbližší hospůdky na chlazený nápoj. To jsme však věděli, že to nejhorší bude následovat hned následující den v podobě 22 km. Dobrá nálada nás však neopouštěla, o to se postaral večerní táborák.

Další den s námi strávili i bývalí studenti naší školy. Bez větších komplikací a bez velkých ztrát jsme úterní dlouhou túru přežili. Pak se nám o té zelené barvě i zdálo. Místní obchodníci z večerky z nás byli nadšení a každý den se ptali, jestli ještě přijdeme.

K našemu velkému smutku a zklamání byl středeční den odpočinkový. „Jen“ v odpoledních hodinách jsme zaběhli (většina šla) orientační běh. Jak se dalo čekat, vyhráli borci. Ale pan učitel Hrabal s kolegou Divilou mají od nás pochvalu za nenáročný terén, kde jsme si mohli vychutnávat krásy přírody.

Krizový čtvrtý den jsme zdatně překonali a ušli jsme dalších 18 km do nedalekých lázní Smraďavka. Pravda, přestávky byly častější, ale vše jsme zvládli bez ztráty kytičky.

Ale nejen pro nás byl tento kurz přínosný tím, že jsme se naučili řádně zacházet s buzolou a trefit terč ze vzduchovky, ale kupříkladu pan učitel Divila se naučil fotografovat se svým novým mobilem.

Poklona všem účastníkům , bylo to báječné …….
P.S. Lucie je stejně nejlepší skupina! ;-)

Michaela Ďurďová a Denisa Spurná
18.6.2014

Sportovní kurz Osvětimany třída 3.M 2014

Příspěvek byl publikován 18.6. 2014